dobré ráno: děkuju a reakci orimaka1: jsem rád, že to vidíte podobně. že pouhý "ekonomický" vztah je málo, že Československo ani pro Vás zkrátka neznamenalo jen investici. Že šlo o přežití národa/národů.
U toho českého (moravského) (podle toho, jestli se identifikovali tehdejší nositelé českého jazyka ještě zemsky nebo již národnostně) byl onen "sešup", "úpadek" asi ještě viditelnější. celé části Čech vždy evidentně česky hovořící se poněmčovaly (platí to i po době tzv. národního obrození!), i taková Stará Boleslav-Brandýs, již jen tím, že tu sídlil arcivévoda, byla náhle bilingvní a hrozilo převážení na německou stranu. totéž třeboň na jihu Čech, Sušice, Prachatice; místo, kde podle Kosmy oral Přemysl a tohle místo bylo viděno očima kronikáře jednoznačně české, bylo náhle hluboko v německém zázemí Ústecka. A moravské Znojmo, to bylo dokonce za války mimo Protektorát... Na Slovensku ten "sešup" asi nebyl tak vidět, respektive písemné prameny jej takto tragicky nezdůrazňují, protože tady chybí ono "zlaté období", (v českých zemích je tak označena doba 16. a poč. 17. stol., která vyprodukuje Bibli kralickou jako jazykový vrchol...)
Ale existenci či neexistenci národa/ů ovšem Ogar přešel, jako by samozřejmost existence byla, no zkrátka "samozřejmá". To byl jeden z hlavních momentů, proč jsem zareagoval. protože, jak psal kdysi Dušan Třeštík ve své knize o počátku Čechů a českého státu, existence národa a existence státu, to je vždy pouze jedna z možností.
proto jsem zkrátka reagoval, protože takové vidění není podle mého "správné" (ale měřím pochopitelně jen mírou svého poznání). Češi tu být nemuseli, právě tak Slováci.
A pokud jim byl vnucen GP společný státní útvar, pokud to byl tedy "vynucený tah", pak jej dle mého využili podle svého chápání a schopností české a slovenské "elity" mimořádně konstruktivně a dobře. a k tomu stvořili onen étos (protože viděli trochu dál než my. )
zkuste bez étosu konstruovat národ a jeho dějiny, formovat stát... takoví předchůdci českých elit tvořích Československo - Moravané či napůl Slováci Palacký, Komenský a Masaryk, vždyť i ti přispěli velkou měrou k tomu, že "vytvořili Čechům étos". Palacký svým tvrzením, že české dějiny mají kontinuitu mající svůj vrchol v reformaci, proti čemuž byl pochopitelně Pekař, který tvrdil, že co historické období, to jiné myšlení. Že dějinami žádná spojovací linka, charakteristická pro český étos, zkrátka neprochází. Ten Pekař, kdo by to byl řekl, preferoval krásné kaleidoskopické myšelení, a jak jej dnes opět ctíme jako vrchol... Komenský tím, že o dvě staletí dříve tvrdil v podstatě totéž co Palacký, Masaryk tím, že na odkaz obou navázal. Všichni tři, respektive jejich moravsko-slovenský přesah, mohl být posléze jako odkaz "dobře využit" k posílení myšlenky Československa jako smysluplného státního útvaru. Přesto tento stát nakonec "selhal". A můžeme to zase svést na GP, Ameriku či někoho třetího, faktem ale zůstává, že Ogar a Lin, a já a Orimak1 a Rusofil tu najednou hledáme nějakou společnou bázi, jak pojmout Československo jako fenomén a jak jej definovat; a jde to těžko, protože máme evidentně "předsudky" o chybách té druhé strany.
k tématu mě napadají další otázky, třeba jak vnímat/interpretovat dobu Slovenského štátu: (došlo tu ke zmaření "investice", abych použil termín Ogarův, (byť orimak1 upozorňuje na jeho nevhodnost, čímžto se mu omlouvám).
a pak je zajímavé sledovat "konfesi". Palacký, Masaryk i Komenský nebyli katolíky. a nerozvádím to, protože je to na dlouho, a já už musím "do roboty".

dávám tedy do pléna a těším se na konstruktivní komentáře.
děkuju
j.o