@Kancelar povedal/-a:
Takze my ako ludia vieme spiritualne a moralne pozdvihnut cloveka, vsetko je len vo vychove a vzdelavani.

Nevím sice, jestli jsem zdárně pochopila, jak jsi to myslel, takže pokud navážu blbě, nepochopila jsem.
Ke změně chování u člověka, který se setká s duchovnem (prostě něčím, čemu nevěřil a co přesahuje jeho chápání a co se nedá ovlivnit), dochází velice často.
Tím te´d nemyslím nějaké ty umělé metody jako jsou regrese, holotropní dýchání atd. Mám na mysli životní situaci, kdy se naprostému ateistovi a materialistovi najednou ozve v hlavě "hlas", který ho důrazně varuje. třeba před cestou někam, třeba mu důrazně říká - tady zastav nebo - vyhni se tomuto místu. A ono se tam pak něco stane. neumím to popsat - ale asi mi rozumíte, co tím myslím a mnoho z vás to už zažilo na vlastní kůži. tyto příhody pak člověka donutí zastavit se a přemýšlet, co se mu to vlastně stalo, odkud to přišlo, blázním snad, mají to i jiní...atd. A po tom přemýšlení většinou člověk přehodnotí svůj dosavadní život. Neříkám, že se z něj stane světec, ale rozhodně udělá aspoň krok ve správném směru, tj. směrem k Bohu. Protože - ta morálka, svědomí, odpovědnost, mravnost.. (a všechny ostatní Lidské vlastnosti) najdeme jen u člověka, který je na správné cestě - tedy na cestě k Bohu.
Výchova a rodinné prostředí má za úkol vštípit dítěti, že určité chování JE normální a člověka hodné - a jiné chování je nelidské, ostudné. (Samozřejmě - dítě musí vědět proč.) V takovém ovzduší vychované dítě má pak do života pevný základ a nemusí k němu pracně docházet přes "facky od života" už na prvních stupíncích pomyslných schodů.