Sherhi povedal/-a: muži majú v priemere vyššie IQ ako ženy a sú aj produktívnejší (o veľa) v uniformných logických a silových činnostiach (armáda, právo, ekonómia, vrcholové zdravotníctvo, technické smery...všetko kde sa najviac zarába = to, čo má pre spoločnosť najvyššiu hodnotu), robia viac nadčasov a odčerpávajú menej zdrojov zo zdravotného systému (sú fyzicky silnejší, menej chorí, v podstate menej nároční na "údržbu" ako ženy) - toto následne súvisí so stresom, nezdravým životným štýlom a skoršou smrťou
ženy ako prirodzené matky preferujú všetky ostatné "starostlivostné" odvetvia, kde je kontakt s ľudmi a viac voľného času pre rodinu...a kde sa menej platí...aj v týchto odvetviach však štatisticky excelujú muži len sa tam veľmi nehrnú lebo ich to nebaví

Tady si mě již vyloženě rozesmál. Proč jsou asi mzdy v mužských profesích mnohem vyšší, než v ženských. No proto, že mzdy určují muži. Přece nebudou v profesích, které ovládají mzdy snižovat, to dá rozum. A naopak, profese, které považují za nepotřebné, tak těm dají jen tolik, aby v těch profesích někdo pracoval. Myslíš, že kdyby měl opatrovatel mzdu 3x větší, než právník, že by se tam muži nehrnuli? Ženy to dělají, tedy starají se, neboť musí. Vědí, že za ně to nikdo neudělá. Vidím to dnes a denně.
Jak už jsem tady psal, starám se o oba rodiče 86 a 84. Nikdy jsem to tak nevnímal, ale po dvou měsících, co se o ně starám, se mi otevřely oči.
Táta nedělá vůbec, ale vůbec nic. Celý den sedí na gauči, nebo si z gauče přesedne o krok dál na židli u stolu, aby se najedl. Není schopen a podle všeho ani ochoten si prázdný talíř, nebo skleničku odnést tři kroky do dřezu. Jen je posune směrem ke mně, abych to uklidil, i když vidí, že jsem ještě nedojedl. Má diagnostikovaného alzhaimra, ale mám již delší dobu pocit, že to na nás jenom hraje, abychom ho museli obsluhovat. Také má prý problémy se sluchem, ale také jsem ho několikrát nachytal, že to jenom hraje.
Totiž před několika týdny, když si máma s otcem po obědě lehli, a já vyšel o poschodí výše do svého kutlochu, abych se podíval na internet, tak jsem po čase zjistil, že otec není doma. Po marném hledání po okolí, jsem již sedl do auta, že ho jdu hledat do města, ale naštěstí, jeden známý ho potkal na hřišti, na fotbale a přivezl jej domů. Proč ale odešel. Má od doktora zakázanou co jen kapku alkoholu a také cukr. Na hřiště si šel vypít. Vždy, když jdu nakoupit, snaží se mě uplatit 10 euroukou, abych mu koupil láhev alkoholu.
Vždy po obědě, když je klid smejčí po komoře a vyjídá sladké kompoty, nebo domácí kečup a prázdné lahvičky schovává různě po domě. Snědl již také asi dva kg medu, který také nemůže. Doktorka se pak diví, že i po úpravě stravy má vysoký cukr v krvi. Já mu koupil sladidlo z čekanky, abych mu dodal sladkou chuť, ale není to cukr, tak to odmítá. Na toto rozum má, ale aby udělal jenom to, že odnese talíř do dřezu, na to mu rozum chybí.
Proč o tom píšu.
Starám se dva měsíce, a jsem odrovnaný. Ženy to dělají celý život a my jim za to neplatíme buď vůbec, nebo jim hodíme pár drobných. Ony to nedělají proto, že se jim to bůhví jak líbí, ale proto, že nikdo jiný není. A ještě vykřikujeme, že je to podřadná práce , nehodná pro nás muže s vysokým IQ.
Je tady nějaký muž, který by chtěl být ženou? Myslím, že ne, protože nikdo by nechtěl rodit a pak se celý život starat o muže, o děti, o staré a přitom zadarmo, dokonce se ani pěkného slova leckdy nedočkají. A nebo jsou vyměněny za mladé a krásné.

Nechodíme v jejich botách, tak nesuďme. Podívejme se na sebe, jestli jim jejich osud ulehčujeme, nebo ještě víc znesnadňujeme.