Rusofil povedal/-a: …přímo v koupelně stará kachlová kamna s obrovským kovovým kotlem (jaké vidíte v pohádkách v pekle), asi se v něm vařila povidla.

(Tento příspěvek je vzpomínka z dětství, kterou nelze brát jako poučování Rusofila, když on ví o existenci bojlerů na tuhé palivo :-)

Povidla vyloučit nemohu.
Ale na základě toho, co vím (a vzhledem k umístění v koupelně a ne v kuchyni) bych spíše počítal s tzv. vyvařováním prádla.
Dříve běžná součást procesu praní prádla. Stejně, jako “externí” namáčení (tedy namáčení mimo pračku). Zřejmě z dob, kdy ještě v rámci vodovodu nebyly “kohoutky na teplou vodu” a nebyly ani pračky, resp. pokud byly, tak neměly ohřev vody.
Dříve pro praní sloužila tzv. valcha https://cs.wikipedia.org/wiki/Valcha_(nástroj) , teprve potom přišly mechanické (bezmotorové) pračky, pak motorové pračky, pak automatické, …
Výše popsané postupy se uplatňovaly v dobách, kdy se pralo tzv. “velké prádlo” v tzv. domovní prádelně (řeč je např. o činžovních barácích z 1. republiky). Znám z vyprávění, které jsem jako dítě měl velmi rád, připadalo mi to jako nějaká alchymie. Z těchto procesů jsem zažil pouze tzv. mandlování v domovní mandlovně (s prarodiči) na elektrickém (trojfázovém) mandlu. Kdo nezažil/nevyzkoušel nepochopí, že i žehlení může být zábava :-)