@ban povedal/-a:
Dobrý den, dovoluji si nabídnout k úvaze tito pšeničnou verzi:

Jak vznikla pšenice?

Historie kulturní pšenice sahá do období 10 000 př. n. l., do neolitu, kdy se na Blízkém východě pěstoval předchůdce ječmene Triticum boeoticum. Z něj tehdejší zemědělci vyšlechtili jednozrnou diploidní pšenici Triticum monococcum s genomem AA. Už tehdy docházelo ke křížení Triticum monococcum (s genomem AA) s trávou druhu Aegilops speltoides, která měla genom BB. Tak vznikla polyploidizací tetraploidní pšenice dvouzrnka Triticum dicoccoides s geonomem AABB. Další tráva Aegilops squarrosa dodala při křížení někde u Kaspického moře genom D. Tak asi před 9000 lety spatřila světlo světa hexaploidní pšenice Triticum aestivum s genomem AABBDD.

Výraz "hexaploidní" nebo "hexaploid" znamená, že rostlina, v tomto případě pšenice, v sobě kombinuje tři různé genomy. Proces, kterým se z "normální" diploidný rostliny stane tetra-, hexa- nebo třeba oktoploidní se nazývá polyploidizace. Jedná se vlastně o genomovou mutaci, která je pro živočichy - na rozdíl od rostlin - letální.

Jak sekvenovat genom pšenice?

Klasické postupy pro čtení genetické informace a klonování genů pracují s veškerou DNA organismu. V případě velkých genomů, které jsou často mnohonásobně větší než genom člověka, by však byl takový přístup nesmírně nákladný. Navíc existují obavy, že obrovské množství získaných údajů nebude možné zpracovat a kompletní genetickou informaci organismu sestavit.

Na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR) vypracoval tým doc. Jaroslava Doležela unikátní postup, který analýzu složitých genomů rostlin zásadním způsobem zjednodušuje....atd
více např. zde:
https://plus.rozhlas.cz/tajemny-genom-psenice-6635270

Děkuji za pozornost.
Konec hlášení

Dobrá teorie, ale podle genetiků, kteří se pšenicí zabývali (navrhuji podívat se video výše, tam to zevrubně vysvětlují), je možné, že se při přírodním šlechtění mění jen jednotlivé sekvence chromozomů, ale ne násobení celých chromozomů, tj. 14, 28 a 42 chromozomů. Příroda takto nepracuje.
Tvrzení: " Z něj tehdejší zemědělci vyšlechtili" , se nepotvrdilo.
Přechodové verze tohoto šlechtění neexistují, nebo za šlechtění se vydává původní jednozrná, nebo dvouzrná pšenice, ze které ale běžným šlechtěním nejde vyšlechtit to, co tady máme dnes. Jde to udělat jenom genetickými manipulacemi, ale současní genetikové nemohou přijít na to, jak to bylo uděláno. Kromě toho, podle výzkumů by takovéhle šlechtění probíhalo tisíce let. Pravěcí zemědělci začali ve stejnou dobu pěstovat všechny 3 druhy pšenice, ne postupně. Toto prakticky vylučuje verzi o postupném šlechtění. A v takové Etiopii, kde bylo jedno z míst prvních zemědělců, se divoká pšenice vůbec nevyskytuje. Tak z čeho by vyšlechtili kulturní pšenici?
Vědci, kteří vypouštějí do světa svá tvrzení o postupu šlechtění pšenice pravěkými lidmi, mluví o věci, kterou ještě ani nedokázali prakticky dešifrovat. Nedokáží popsat, jak mohlo dojít ke znásobení chromozomů, protože dodnes to neumějí zopakovat a příroda tak nepracuje.
Že lidstvo dostalo pšenici od Bohů, omílají křesťané v každodenní modlibě:
"Chlieb náš každodenný daj nám dnes!" Klíčové slovo je tam "daj".