Ten první odkaz časově nic nedoložil

Pšenice měkká (Tr. vulgare) se pěstovala již v 5. století. před naším letopočtem e., poté v helénistické, římské době a v následujících obdobích na území dnešního Krasnodarského území, Rostovské oblasti a Krymské autonomní sovětské socialistické republiky.

Nálezy naznačují, že naše moderní místní, t. zv. starověké měkké pšenice z Krasnodarského území, Rostovská oblast. a Krymská autonomní sovětská socialistická republika a obecně regiony podél pobřeží Černého moře zjevně pocházejí z těch měkkých pšenic, které se zde pěstovaly již před jeden a půl až dvěma tisíci lety. Totéž lze říci o ječmeni a prosu. 7) Nutno podotknout, že archeologické nálezy pěstovaných rostlin na našem jihu a vlastně i v celém SSSR jsou stále samostatnými fragmenty a k odhalení historie našich pěstovaných rostlin je zapotřebí dalšího archeologického výzkumu.

Védické období je starší ... 10 st. BC

Ale ten druhý ano .... pěstování rostlin doloženo cca 6 tisíc př. n. l. ... tehdejší osady byly o velikosti 4-5 domů, tj. 80-100 obyvatel (v domě žil celý rod). Domy pro nukleární rodinu vznikly později.

Každopádně původně jsme byli všichni kočovníky, ale v závislosti na místních podmínkách se se část začala usazovat, část kočovala dál ... v podstatě do začátku minulého století vedle sebe žili usedlí v lesním pásmu a kočovníci ve stepích.

Rusové jsou potomky podle mě těch usedlých, např. Turkické národy těch kočovných.

Wikipedie a některé další zmínky se snaží vyvolat dojem, že civilizace popisovaná ve védách byla nomádska. Zatím z toho nic nevyvozuji, protože mohlo být popisováno starší období, případně i ti nomádi mohou mít zimní tábořiště = osadu. Chci si to jen ujasnit.

Slova Ar a hektar mě zatím nepřesvědčila, protože jde o metrické míry, tj. novodobé.