K tomu vraj porušovaniu medzinárodného práva zo strany Ruska:
Porušování smluv se týká práva národů na sebeurčení. Jde o univerzální přirozené právo a jako první jej založil prezident Woodrow Wilson. Ve skutečnosti to však bylo národům střední Evropy odepřeno hned po první a druhé světové válce.

Pakt OSN o lidských právech (16. prosince 1966 ) uvádí: „Všechny národy mají právo na sebeurčení. Na základě tohoto práva svobodně rozhodují o svém politickém postavení a svobodně utvářejí svůj hospodářský, sociální a kulturní rozvoj.“ V tomto ohledu je však právo na sebeurčení kolektivním právem lidu a právem povinným (ius cogens).

Chruščovovo darování Krymského poloostrova Ukrajině v roce 1954 porušilo toto právo na sebeurčení. Tím se však Putin dovolává práva na obnovení spravedlnosti.

V mezinárodním právu existují (kromě porušování základních lidských práv) pouze tři závazné normy: právo národů na sebeurčení, zákaz násilí a zákaz genocidy. Porušení územní celistvosti či státní suverenity mezi ně nepatří! Prohlášení Valného shromáždění OSN č. 2625 (24. října 1970 „Prohlášení o přátelských vztazích“) výslovně uznává právo na sebeurčení a to buď zřízením vlastního suverénního státu nebo volným spojením s jiným státem nebo začleněním do jiného státu. Bez sebeurčení není politická svoboda, bez svobody není demokracie a neexistuje spravedlivý mezinárodní řád. A bez spravedlivého mezinárodního řádu nebude mír.

Demilitarizace a denacifikace Ukrajiny i mimo Donbas: Podle nové doktríny mezinárodního práva je přípustná i preventivní útočná válka, pokud se zdá, že jsou ohroženy základní zájmy a bezpečnost.

Zdroj:
https://cz24.news/pravni-posudek-nezavisle-rakouske-specialistky-na-mezinarodni-pravo-ke-konfliktu-na-ukrajine/