@Jura11 povedal/-a:

Inak on tam spomínal určité pravidlá výchovy detí. Vraj do 5 rokov treba dieťa vnímať ako cára. T.j. neokrikovať ale milovať. Od 6 do 16 rokov sa k dieťaťu správať ako k vojakovi. T.j. učiť ho disciplíne, ale postupne. Do 25 rokov vraj chlapci nerandili, ale boli učení filozofickým otázkam a zisťovalo sa, do akej varny sa hodia (robotníci, obchodníci, vojaci, brahmani). Pritom slobodní ľudia nikdy nežili v meste ale na vidieku, v prírode. V meste žili len ženatí a vydaté s deťmi. Až po 25 rokoch sa ženili. Žena vo vedickej kultúre nepracovala, ale starala sa o deti a domácnosť. Muž zabezpečoval celú svoju rodinu. Keď mal muž okolo 55 rokov, tak zveril opateru rodiny do rúk najstaršiemu synovi, a odišiel do lesa, kde sa venoval rozvoju svojej duchovnosti.

Mě osobně nesedí celý odstavec ... védická civilizace (pře pádem) se vyhýbala zakládání měst.
Města - jako semeniště davo-"elitarismu" dala oporu parazitům shora díky soustředění vyhoštěných přestupníků/hříšníků z védické civilizace (parazitů zdola), kteří by jinak mimo osady védické civilizace živořili.

Pokud už byla "jejich" města, tak to bylo něco jako město-akademie ... něco ako Arkaim.

Tj. ta informace, pokud je pravdivá, nejspíše pochází z indické části védské civilizace ... o které víme, že zdegenerovala v kastovnicství.

Ve fungujících společnostech / občinách o chodu rozhodovalo setkání stařešinů rodů ... což jsou právě ti cca 55 letí a starší, kteří část své denodenní pracovní zátěže již předali mladším. Aby mohli řídit občinu, tak v ní museli (alespoň trochu být).

Dnes odejít z vesnice do lesa může znamenat přestěhovat se 1 či více km. Tehdy (osady ruské prehistorické civilizace) byly osada v lese nebo na mýtině v lese. Odejít do lesa tak mohlo znamenat přestěhovat se z hlavní budovy rodu do chaloupky pod lesem .... třeba 50m.

Já bych ty tehdejší texty min nebral doslova .... dokonce možná je lepší si je jednou přečíst, ale pak stejně vše vytvořit prakticky nově v určitém duchu/plánu ... nikoliv však jako rekonstrukci starých textů, jimž nemusíme plně rozumět.

@Jura11 Tu naozaj treba rozlišovať jednak lokalitu, aj historický čas. Tie informácie, ktoré som spomínal, majú pochádzať z indických véd.
Pritom tam nie je jasné, v ktorej presne lokalite to bolo, kto všetko odchádzal do lesa. Možno iba dobrovolne ten, kto chcel. Nemuselo to byť pravidlo. Ani nevieme na ako dlho, aký mal styk s ostatnými ľuďmi. Sú to len také fragmenty, úlomky udalostí, z ktorých sa toho veľa nedá odvodiť.
Napríklad dnešná India nie je védická. Hinduizmus má pramálo spoločného s védami. Védická kultúra tam môže tvoriť tak do 5 percent. Tie kasty tam vznikli degradáciou spoločnosti, že ľudia sa prestali riadiť védickou kultúrou. Védy nehovoria o dedičnosti kást, to si tak vymysleli ľudia. Védy hovoria, že v každej spoločnosti sa ľudia štatisticky rodia tak, že inklinujú do štyroch základných skupín: Intelektuáli, vodcovské typy, obchodnícky duch, a pracanti. V každej spoločnosti existujú tieto štyri skupiny, kde intelektuálov priťahujú intelektuáli, pracantov pracanti, obchodníkov obchodníci atď. Dokonca aj marxizmus delil ľudí na robotníkov, buržujov a pracujúcu inteligenciu. Vodcov akosi zabudli spomenúť, hoci do vedúcich miest posielali robotníkov.

V indických védach je opísaný priebeh postupnej degradácie spoločnosti. Od tej najvyspelejšej v duchovnom rozvoji, až po duchovný úpadok a rozvoj technosféry. Každopádne, ak mali kedysi vyspelé zbrane, existovali kráľovstvá. Údajne mali globalizovaný svet, kde bol kráľ planéty, tak nemohlo ísť o jednoduchý potulný život pastierov alebo roľníkov v malých občinách. Tá civilizácia musela byť vyspelejšie organizovaná. Ako? Netuším zatiaľ! Možno robíme chybu, že sa to snažíme analyzovať ako proces vývoja od nuly, od doby kamennej k civilizácii dnešného typu. No možno to naozaj bolo naopak. Od vyspelej civilizácie k menej a menej vyspelým, kde upadala duchovnosť a narastal vplyv technokracie.

Čo sa týka historie Slovanov, to je asi samostatná téma a tam bude tiež dôležitá lokalita a čas.