30.8.23

Nová mapa Číny a ohlasy susedov:

India a Malajzia protestujú proti územným nárokom Číny v novej mape

India a Malajzia vyjadrili nesúhlas s novou čínskou mapou, na ktorej si Peking robí nároky na indické územie a malajské výsostné vody neďaleko ostrova Borneo.

Čína zverejnila mapu v pondelok, India v utorok podala proti nej diplomatickou cestou protest. Na mape je indický štát Arunáčalpradéš a náhorná plošina Doklam v Himalájach súčasťou Číny.

"Odmietame tieto nároky, pretože nemajú žiadne opodstatnenie. Takéto kroky čínskej strany len komplikujú vyriešenie záležitosti na hraniciach," uviedol hovorca indickej diplomacie. Indický minister zahraničných vecí Subrahmanjam Džajšankar nároky Číny odmietol v utorkovom televíznom rozhovore.

Aj malajské ministerstvo zahraničných vecí v stredu jednostranné nároky Číny odmietlo. Presadzuje vyriešenie sporu nenásilným a rozumným spôsobom prostredníctvom dialógu a rokovaní.

V indickom Naí Dillí bude 9. až 10. septembra summit krajín skupiny G20, na ktorom by sa mal zúčastniť aj čínsky prezident Si Ťin-pching. Počas summitu BRICS indický premiér Naréndra Módí a Si viedli vo štvrtok 24. augusta rozhovory s cieľom zmierniť napätie pre sporné hranice. Indická diplomacia vtedy uviedla, že obaja lídri sa dohodli na zmiernení napätia.

Čína a India má 3500 kilometrov a na mnohých miestach doteraz nebola riadne vymedzená. Peking si robí nároky aj na severovýchodný indický štát Arunáčalpradéš, ktorý považuje za súčasť Tibetu. V roku 1962 vypukla medzi Čínou a Indiou pohraničná vojna.

V júni 2020 konflikt vypukol aj v kašmírskom regióne Ladákh. Každá z krajín odvtedy do tejto pohraničnej oblasti vyslala tisíce vojakov, ale situáciu sa nepodarilo vyriešiť ani po 19 kolách rozhovorov.

--

Tohle všechno je Čína. Peking si na oficiální mapě přivlastnil i části Ruska a Indie

Sousedé Číny se nestačí divit, co všechno zahrnula jako součást svého území na nové oficiální mapě, kterou zveřejnily tamní úřady. Peking si mimo jiné na úkor Ruska „přivlastnil“ polovinu Velkého Ussurijského ostrova, Dillí pak protestovalo kvůli připojení sporné náhorní planiny Aksai Čin a indického svazového státu Arunáčalpradéš.

Čínské ministerstvo přírodních zdrojů novou „standardní mapu“ zveřejnilo v pondělí s tím, že má jít o oficiální podklad pro úřady i veřejnost. Reakce z ciziny na sebe nenechaly dlouho čekat.

„Velký Ussurijský ostrov byl sporným územím mezi Ruskem a Čínou sto let. V roce 2008 obě země uzavřely smlouvu o rozdělení ostrova, ale nová mapa Číny to nezohledňuje,“ napsal například ruský zpravodajský web RBK. Tuto změnu zaznamenal i Kommersant a další média v zemi. Ruské, respektive sovětské jednotky jsou na ostrově přítomné od roku 1929.

Oficiálně Moskva na čínskou mapu zatím nereagovala, před avizovanou říjnovou cestou šéfa Kremlu Vladimira Putina do Pekingu jde ale o citlivé načasování.

Patrně nejsilnější reakci vyvolala čínská mapa v Indii. „Odmítáme tyto neopodstatněné nároky,“ citovala mluvčího indické diplomacie Árindama Bagčího stanice BBC. Dodal přitom, že kroky Pekingu „jen komplikují vyřešení otázky hranic“.

Za absurdní označil čínské nároky i indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar. „Čína už v minulosti publikovala mapy, kde si nárokují území, která nejsou jejich, ale patří jiným zemím. Je to jejich starý zvyk,“ řekl šéf resortu televizi NDTV.

Indický protest přitom přichází jen několik dní poté, co se premiér Nárendra Módí a čínský prezident Si Ťin-pching na summitu skupiny BRICS v Jižní Africe dohodli na „intenzivnějším úsilí o urychlené stažení a deeskalaci“ podél sporné hranice.

Jihočínské moře i Tchaj-wan

Zdrojem napětí mezi oběma zeměmi je sporná, 3 440 km dlouhá hranice podél Himálaje, která je i kvůli složitému terénu špatně vymezená. V minulosti v oblasti opakovaně docházelo i ke střetům mezi indickými a čínskými jednotkami.

Čína považuje celý indický stát Arunáčalpradéš za své území a nazývá jej „Jižní Tibet“, přičemž Indie si nárokuje náhorní plošinu Aksai Čin v Himalájích, kterou ovládá Čína.

Vzhledem k výše uvedenému nepřekvapí, že Čína si v mapě přivlastnila také území v Jihočínském moři, proti jejichž nárokování Pekingem už dříve protestoval Vietnam, Filipíny, Malajsie a další země regionu. Jako čínský je pak samozřejmě uveden také Tchaj-wan, který jako samostatný stát neuznává ani OSN, ale jehož vláda funguje nezávisle na Pekingu už od roku 1949.