Povídání od Oracla dobré, ráda jsem si přečetla. A dodám k tomu, že ten ohromný úpadek médií není v médiích samotných (tím myslím v jejich poslání, účelu), ale v kádrech, v personálu, novinářích. Protože - média dělají lidé. Jestliže už šéfredaktor je typem hospodský křupan, pak si nemůže všimnout, že jeho podřízení jsou tlupou vřískajících opic. Bez morálky i etiky, bez schopnosti chápat a pochopit, bez empatie i jistého diplomatického nadání. Protože - novinařina je dalším z povolání, které je spíše posláním než výdělečnou činností. Být novinářem, kterého lidi rádi čtou nebo slyší a na kterého dokonce vzpomínají - to chce nejen talent, ale také zkušenosti a osobnostní vlastnosti. Třeba na Terezu Spenzerovou vzpomínám dodnes - když čtu ty současné články bez duše i nadhledu - a moc mi chybí.

Moc bych si přála, aby lidé, které novináři vyhledávají a zpovídají, našli v sobě odvahu je vykázat do patřičných mezí - jako to dělá třeba současná slovenská vláda.

Opět si vezmu na pomoc relaci Modrého jelena, kde pan Bohuš ukazuje na konkrétním případu, co opravdu není a nikdy nebude novinařina. Ta šílená dryjáčnice se nedala poslouchat, do konce jsem nevydržela: