11.11.23

Když dojde na muslimy, kdo to zastaví? V ruském státním aparátu roste fobie vůči migrantům

Ruští muslimové jsou znepokojeni rostoucí fobií vůči migrantům ze strany politiků a státních úředníků. Na problém upozornil muftí Albir Krganov, vysoký muslimský představitel původem z Tatarstánu. Také podle expertů citovaných listem Kommersant v ruském veřejném prostoru padá tabu „nepřípustnosti nacionalistické rétoriky“.

„Obáváme se, že vlna (nesnášenlivosti) vůči migrantům se může přehoupnout i na muslimy. Kdo pak tuhle vlnu zastaví?“ tázal se Krganov během diskusního fóra na národnostní téma pořádaného ruskou zpravodajskou televizí Russia Today.

„Jazyk nepřátelství se nečekaně vrátil do našeho života. Opravdu jsme si mysleli, že jsme to překonali v první dekádě (tohoto století) a začali jsme se spolu normálně bavit a informovat o vztazích mezi jednotlivými národnostmi. A ono ne,“ prohlásila Margarita Ljangeová, odbornice na mezinárodnostní vztahy, vztahy mezi náboženstvími a migrací.

„Společenská diskuse se mění, situace se vyostřuje a migrace je skutečně významově spojována s islámem,“ sdělil Kommersantu Jevgenij Varšaver, šéf výzkumu migrace a etnicity Ruské akademie věd.

Nacionalistická rétorika v poslední době zaznívá hlavně z poslaneckých lavic. Poslanci Státní dumy navrhli také řadu omezení pro zahraniční migranty a ruské občany - bývalé migranty, kteří získali státní příslušnost v posledních letech.

Kvóty na děti ve školách, žádné zbraně

Parlamentní prokremelská strana Spravedlivé Rusko v srpnu navrhla legislativně omezit počet dětí migrantů v ruských školách, jejich podíl by neměl přesáhnout deset procent.

Iniciativu podpořil rovněž Valerij Fadějev, šéf prezidentské Rady pro lidská práva. Další z členů tohoto kremelského orgánu Kirill Kabanov se nechal opakovaně slyšet, že je potřeba tvrdě bojovat s „etnickými enklávami“.

V září pak Spravedlivé Rusko přišlo s návrhem, aby lidé, kteří získali ruské občanství před méně než pěti lety, nesměli coby civilisté žádat o zbrojní průkaz a povolení k vlastnictví lovecké pušky. Informovala o tom Rossijskaja gazeta.

Šéf veřejnoprávní organizace „Právo na zbraň“ Vjačeslav Vanějev vzápětí prohlásil, že by se omezení nemělo vztahovat na bývalé migranty s ruským pasem, „kteří se etnicky hlásí k původním národům na území Ruska“.

Lidem pocházejícím ze zemí Střední Asie by se ale podle jeho soudu měla lhůta zákazu prodloužit na 15 až 25 let.

„Už je to dlouho, co se významní lidé, lídři veřejného mínění, poslanci a veřejní činitelé takovým způsobem vyjadřovali o jednotlivých národech, o mezinárodnostních vztazích.

Udělali jsme hodně pro to, abychom se od takového jazyka oprostili a naučili se vyjadřovat kulturně.

Když se nedaří některé lidi převychovat, měli bychom se zamyslet nad větším postihem (za podobné výroky)“, prohlásil Vladimir Zorin, šéf ruské Veřejné komory Ruské federace pro národnostní, náboženské vztahy a migraci.

Začalo to protiukrajinskou vlnou

Také podle politologa Michaila Vinogradova se ruští veřejní činitelé snaží posouvat hranice protimigrační rétoriky. „Tabu padají, počínaje protiukrajinskou vlnou a konče absencí jednoznačné reakce na antisemitské pochody v Dagestánu“.

Sem ale podle něj také spadá snaha distancovat se od případu ruského mladíka Nikity Žuravljova obviněného z pálení Koránu, kterého ve vazbě surově zbil 15letý syn čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.

Video zachycující výprask pobouřilo značnou část ruské veřejnosti, ale Kreml je odmítl komentovat, upozornil Kommersant.

Situace je pro Rusko o to delikátnější, že bez migrantů se do budoucna neobejde, chybí mu totiž pracovní síla. Pětadevadesát procent pracovních migrantů v Rusku pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejich kapacita se ale vyčerpává.

Zplnomocněnec pro práva podnikatelů Boris Titov požádal koncem září prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil větší příliv migrantů ze zemí, s nimiž má Rusko vízový styk.

Mělo by jít hlavně o Bangladéšany a Indy, kteří většinově vyznávají islám, respektive hinduismus.

----

23.9.2015

Moslimský svet v Moskve: Nová mešita patrí k najväčším v Európe

Ruská metropola sa môže popýšiť ďalším skvostom architektúry. V Moskve totiž otvorili jednu z najväčších európskych mešít. Jej výstavba trvala neuveriteľných desať rokov.

Islam je v Rusku druhým najrozšírenejším náboženstvom po pravoslávnom kresťanstve. K moslimskému vierovyznaniu sa hlási 23 miliónov obyvateľov, v krajine sa nachádza vyše 7000 mešít. V samotnej Moskve žijú podľa agentúry TASS najmenej dva milióny moslimov, teda každý šiesty Moskovčan je moslim.

------

Prípad Kadyrov:

18.8.23

Zachoval sa veľmi humánne, keď ho nechal žiť – hodnotia počin Kadyrovovho syna najvyšší predstavitelia Čečenska

Kadyrovov 15-ročný syn zbil vo väzenskom centre v Groznom 19-ročného obyvateľa Volgogradu, ktorého zatkli za spálenie koránu.

Urobil tak počas návštevy väznice spolu so svojím otcom, hlavou republiky.

Obeť sa mohla sťažovať na zbitie ruskej ombudsmanke Moskalkovej, ktorá nariadila vyšetrovanie.

Konanie Kadyrovovho syna už podporili Kadyrovovi vysokopostavení spolupracovníci – poslanec Štátnej dumy Adam Delimchanov a predseda čečenského parlamentu Magomed Daudov.

Ukázal príklad vlastenectva a túžby chrániť náboženstvo a naše svätyne. Vzhľadom na ohavný zločin tohto podčloveka sa Adam zachoval veľmi humánne, keď ho nechal žiť,” povedal Delimchanov.

“Zachoval sa ako pravý moslim, vlastenec svojej krajiny a pravý Čečenec. Nielenže ho chápeme, ale vrelo ho podporujeme a schvaľujeme!”, povedal Daudov.

26.9.23

Kadyrov tvrdí, že jeho syn zbil muža obvineného z pálenia Koránu

Čečenský vodca Ramzan Kadyrov v pondelok uviedol, že je hrdý na svojho mladistvého syna Adama, ktorý zmlátil väzneného muža obvineného z pálenia Koránu. 

"Zbil ho a urobil správnu vec... Bez preháňania, áno, som hrdý na Adamov čin," uviedol Kadyrov. Svojho syna si váži za to, že si osvojil "ideály cti, dôstojnosti a obrany svojho náboženstva".

--

4.10.23

Kadyrovov syn nebude stíhaný za bitku muža vo väzbe, lebo je maloletý

Videozáznam zachytávajúci bitku zadržanej osoby Adamom Kadyrovom zverejnil v septembri práve jeho otec, ktorý povedal, že je na svojho syna hrdý.

Obeťou útoku bol 19-ročný Rus Nikita Žuraveľ, ktorý je stíhaný na základe obvinenia z urážky citov veriacich. Tohto priestupku sa podľa vyšetrovateľov dopustil, keď pred hlavnou mešitou vo Volgograde podpáli výtlačok Koránu. Vyšetrovatelia tvrdia, že konal na pokyn ukrajinských špeciálnych služieb.

Žuraveľa zadržali 22. mája a o päť dní neskôr ho previezli do vyšetrovacej väzby v Groznom. V polovici augusta Žuraveľ informoval, že ho v cele predbežného zadržania zbil Adam Kadyrov.

Video so záznamom bitky vyvolalo v Rusku veľmi silné reakcie — ozvali sa nielen aktivisti bojujúci za dodržiavanie ľudských práv, ale aj pravicoví nacionalisti žiadajúci, aby bol Adam Kadyrov trestne stíhaný.

--

25.10.23

Syn čečenského vodcu dostal po zmlátení väzňa už tretie vyznamenanie

"Rozhodol som sa udeliť Adamovi Kadyrovovi najvyššie štátne vyznamenanie našej republiky," vyhlásil v stredu líder Karačajsko-čerkeskej republiky Rašid Temrezov. Vo vyhlásení napadnutie nespomenul; mladíka však chválil za "osobný prínos v oblasti jednoty medzi etnickými skupinami a regiónmi, i za posilňovanie tradičných islamských hodnôt". Karačajsko-Čerkesko je autonómna republika Ruskej federácie, ktorá sa nachádza v oblasti Kaukazu.

Adam Kadyrov už predtým dostal od prezidenta Tatárska Rad priateľstva a jeho otec mu udelil vyznamenanie Hrdina Čečenska.

--

Väzenie podľa zákona je dostatočným trestom za taký čin. Bitka väzňa len tak z rozmaru je však neprípustná. V akejkoľvek krajine.

Zaujímavé je, že mladý Kadyrov nemôže byť kvôli veku trestne stíhaný, no na vyznamenania primladý nie je. Veľmi čudná a pokrivená optika.