Čína vítězí v africké honbě za „bílým zlatem“ v podobě lithia

 15.11.2023  

Celosvětová poptávka po lithiu dramaticky roste, protože výrobci a vlády v Evropě, USA a Číně se snaží ovládnout trh s udržitelnou energií a splnit klimatické cíle.

Afrika se nachází v centru geopolitické hry o nerostné suroviny používané v technologiích čisté energie, které budou pohánět globální přechod na zelenou energii. Lithium – neboli „bílé zlato“ – je jedním z nejvyhledávanějších nerostů pro energetický přechod, který se používá v elektromobilech a větrných turbínách.

V době, kdy se vedoucí představitelé EU scházejí v Bruselu na Týdnu surovin EU (13.-17. listopadu 2023) a kdy se blíží přijetí Aktu EU o kritických surovinách, je zásobování Evropy nerostnými surovinami, které mají zásadní význam pro energetický přechod, na pořadu dne.

Světové nabídce lithia v současné době dominují Austrálie, Chile a Čína, které v roce 2022 dohromady vyrobily více než 90 % ze 130 000 tun lithia na celém světě. Avšak vzhledem k tomu, že se předpokládá, že poptávka po lithiu se v letech 2022 až 2035 zvýší šestinásobně, pokud mají být splněny stávající klimatické cíle, se situace rychle změní. Projekty ve fázi průzkumu nabírají na obrátkách po celém světě a Afrika není výjimkou. Zdroje lithia byly zjištěny v Zimbabwe, Namibii, Ghaně, Demokratické republice Kongo (DRK), Mali a Etiopii. Několik projektů na kontinentu podpořili významní hráči v bateriovém a komoditním průmyslu, jako jsou CATL, Ganfeng Lithium a Glencore. Nicméně naprostá většina afrických lithiových projektů zůstává ve fázi průzkumu nebo vývoje.

Význam Afriky vzroste

Podle norské společnosti Rystad Energy bude podíl Afriky na celosvětové produkci lithia v roce 2025 činit 10,6 %, zatímco v roce 2019 to bylo jen 0,1 %, přičemž největší podíl na tomto nárůstu bude mít Zimbabwe. Celkově bude více než 90 % afrických dodávek v tomto desetiletí pocházet od subjektů, které jsou alespoň částečně vlastněny čínskými firmami, odhaduje poradenská společnost Benchmark Mineral Intelligence.

Naléhavost čínské snahy je podněcována snahou udržet si dominantní postavení v dodavatelských řetězcích. Čína má 8 % světových zásob lithia, ale rafinuje 60-70 % tohoto kovu. Firmy v meziproduktovém řetězci, které provádějí chemický proces, z nichž některé jsou součástí těžebních skupin, jako je Huayou, potřebují být zásobovány. Podle newyorského think-tanku Natural Resource Governance Institute (Institut pro správu přírodních zdrojů) trvá doba od objevení těžebního projektu k výrobě v průměru 17 let. Mnoho čínských firem však získává již existující aktiva, jako je Arcadia. Huayou koupila Arcadii od společnosti Prospect Resources, kótované na australské burze, za 422 milionů dolarů v roce 2022 – a rozvíjí ji závratnou rychlostí. Než se společnost Prospect Resources rozhodla Arcadii prodat, jednala se západními diplomaty o získání financování od rozvojových agentur, ale byla frustrována jejich pomalým tempem. Společnost Huayou provedla transakci během několika měsíců.

Váhání Západu má své důvody. Některé rafinerie se staví mimo Čínu. Investoři se však obávají, že nové doly a zpracovatelské závody by mohly vést k nadměrné nabídce a snížit ceny. Obávají se také politických rizik afrických projektů, zejména v zemích s historií úplatkářství a porušování lidských práv, jako je Zimbabwe a Kongo.

Západ tvrdí, že chce, aby Afričané více využívali hodnotu svého nerostného bohatství. Zatímco však mluví, Čína těží.