@Lin povedal/-a:
@Rusofil
Proč si to myslíš? Jardob tu vystihl, co jsem neuměla říct v mnoha debatách, kde jsem tvrdila, že milovat mohu i svého nepřítele. Že láska je mnohem složitější, než si lidé myslí.
Teď zdánlivě odbočím. Před časem jsi tu propagoval lecjaké turecké seriály. Nekoukala jsem ani na jeden, ale shodou "náhod" jsem objevila Velkolepé století. Je to šíleně dlouhé, má to někde přes 300 dílů a každý tu hodinu určitě má. Ale - zaujal mě. Baví mě - i když některé díly jsou příběhově slabé - pouštím si ho každý den. Je to o sultánu Sulejmanovi a jeho ruské manželce Hurem (Roxolana). Příběh je plný intrik a soubojů o přežití. A taky poučení. Aspoň já je tam našla. Třeba to, že svou nenávist a touhu po pomstě musíš "odevzdat Bohu" - jinak nebudeš moci žít dál. Zničí tě to, sežere za živa. Což je pravda. Nakonec zjistíš, že máš svého úhlavního nepřítele svým způsobem rád. Že daleko horší je, když je ti někdo úplně lhostejný.

Seriál jsem viděl, ještě před léty na Turecké TV. S naším překladem je to o ničem. Některé díly se zdají slabé proto, že původní díly měly přes 2 hodiny a naši jeden díl rozsekly na 3. Tím přerušili ucelený obraz původního dílu.
Právě na Roxolaně bylo vidět, že bez jasného cíle, a promyšlené taktiky, by jenom s láskou k bližnímu neuspěla. Žít v harému, kde je 300 nepřátelských konkurentek znamenalo mít velké ego, když nejenom přežila, ale donutila Sulejmana změnit kvůli ní zákon a jako jediná se stala manželkou Sultána. Přežila jenom proto, že měla velké ego. Sulejman se za celý život již nepodíval na žádnou jinou ženu (ve skutečnosti, ne v seriálu, tam mu podstrčili Firuze, pro ozvláštnění děje), byl to výkon, který se dá srovnat s takovými velikány, jakým byl Alexandr Makedónský.
Byl to typický efekt "motýlích" křídel, kdy si ji Turci sami násilím přivlekli do harému a ona je za to potrestala. Zasloužila se o pád Osmanské říše. Ona byla tím prvním kamenem domina. Dodnes ji to nemohou zapomenout a dali ji přezdívku slovanská vědma.

Pokud mluvíš o mstě, nejdříve se potřeba podívat se, proč se vůbec někdo mstí. A pokud má důvod, chtělo by to dávat mravokární poučení viníku a ne jemu. Já osobně se nemstím. Požádám Boha, aby se s tím, kdo mi ublížil vypořádal sám a spálím most. Pak, když se podívám zpátky, je Boží trest mnohem horší, než by byla má msta. Takže já s tím problém nemám. Ale je to proto, že mám velké ego. Ti dotyční mi nestojí za to, abych si s nimi špinil ruce. Mstí se většinou ti, kteří žádné ego nemají.
To samé Roxolana. Hned na začátku, když leží na kamenné podlaze a přemýšlí o sebevraždě, požádá Boha, aby ji pomohl a začne bojovat sama. Pomoc tonoucím je v rukou samotných tonoucích, jak to rád říká Pjakin.