@constanze
Na Linharta jsem právě chtěla upozornit. Protože - tak to je. Ti dva fialoví ocasové si tam jeli udělat fotečku s hořícím lesem v pozadí a "píár". Tohle znám - z povodní.
Kvůli zeleným a zcela zcestným "eko" v lese zůstaly soušky stromů, co je kůrovec udolal. No a pak se nemá požár šířit rychlostí blesku. K tomu připočtěme pozdní přistavení vrtulníků aj. - a máme tu katastrofu. Velmi lituju hasiče, kteří tato "rozhodnutí hlav pomazaných" jen těžce od*írají.

Na závěr douška pro všechny, kteří se trápí nad kůrovcem nebo smrkovými lesy a myslí si snad, že jde o nějaké "komunistické dědictví".
Les jako takový není ve své přirozené podobě už stovky let - možná i tisíc. Tzv. prales, kde bez zásahu lidské ruky všechno leželo a běželo podle svých pravidel, byl jen velmi zřídka. V těžko přístupném terénu. Na většině území (celé Evropy - a u nás zvláště) šlo o les užitkový, "kulturní" = člověkem opečovávaný, těžený a znovu vysazovaný. A nebyl už v té podobě, jakou dneska razí "eko". Byl většinou jehličnatý, i když majitelé a správci dbali i o vysazování lesa smíšeného. A proč to asi tak dělali už před stovkami let? Protože jehličnany nejrychleji rostou. A člověk ke svému životu potřebuje mnoho dřeva. Od staveb přes výrobu předmětů denní potřeby až po topení.
Odbočím a zeptám se: uvědomují si zastánci "ekologičtějšího" topení dřevem, kolik toho za zimu spálí, jak dlouho to roste a kolik takových "spotřebitelů dřeva" v republice je? A ten smrk za rok nenaroste (je to zhruba 30 let).
A jak se tedy dříve bránili kůrovci?
Obyčejně a lehce. I když kůrovcové kalamity také byly. Poznal by snad někdo, že Jizerky byly před cca 300 lety úplné holé - odlesněné? Že skoro holá byla celá Šumava - zvláště v místech Kašperských hor, Antýglu, Sušice, Modravy... ? Stačí si přečíst něco v místních kronikách - nebo od autorů, jako je K.Klostermann nebo M.Nevrlý.
Tehdy věděli lesníci o každé soušce v revíru, o každém polomu. Měli revíry, které se daly každý den obejít. Dneska lesníci těžko objedou svůj revír autem. Tehdejší lesníci tedy měli přehled, kde který strom je napadený přemnoženým kůrovcem. A okamžitě "šel dolů" , kůra se na místě oloupala a společně s větvemi se vše pečlivě spálilo. Hned. Tím se zničila vajíčka a zamezilo se další "invazi".
Lesník také nechal odstranit každičký polom, každičký nemocný stromek. Tj. - padlé stromy v lese nehnily. Takže ke kůrovcové kalamitě docházelo jen tehdy, když byl "kůrovcový rok" a lesník včas neodhalil nakažené stromy.
Podívejte se dneska. Kůrovcové dřevo se i s kůrou tahá po celé republice (a tím se kůrovec šíří) a trvá "věky" než jsou nakažené stromy v lese odstraněné.
Klostermann např. píše, že šumavskou kůrovcovou kalamitu zvládli za 3 roky - a to jen s koníky a povozy. Nebyla technika, jakou známe dneska. A zvládli to. Včetně vyčištění lesa a zasazení nových stromků. Samozřejmě - sazeničky poskytla celá země a dřevaři také nebyli jen ze Šumavy.
Vykecávám se - ale pokládám to za důležité vědět, že v naší době "chytré hlavy" většinou vymýšlejí "trakař". Místo toho, aby se poučily z minulosti, vrší další a další chyby a následky jsou nedozírné.