@Ferry
zajimava asociace. hodila jsem si to do google:
Pro mnoho světových kultur je typické, že obětují svým bohům zvířata, jejichž maso je po slavnostním rituálu podáváno lidem. U všech těchto náboženství je však kanibalismus tabu. Naproti tomu osudem mnoha lidských obětí u Aztéků bylo skončit v jídelních hrncích spolu s rajčaty a chilli papričkami, neboť všechny jedlé části lidských těl byly v této společnosti konzumovány stejně často jako maso zvířat. Příčiny masových lidských obětí a kanibalismu u Aztéků je podle Harrise nutné vidět především ve faktu, že v Mexiku (na rozdíl od jiných raných městských kultur tohoto typu) nebylo dostatečné množství domácích zvířat, která by uspokojila narůstající potřebu masa pro stále se rozrůstající populace. Starověké městské kultury Starého světa měly k dispozici ovce, kozy nebo skot. Peruánští Inkové lamy. Aztékové byli však odkázáni pouze na krocany a psy, v důsledku čehož byla jejich strava chudá na živočišné bílkoviny. Husté populace, zejména městské, se často stávaly obětí krizí z nedostatku potravy. Takovéto hladomory zřejmě často postihovaly i Aztéky. Svědčí o tom jejich pověsti vyprávějící o časech, kdy jejich předkové museli jíst hady, hmyz a jezerní řasy. Podle Harrise tak aztécké oběti měly na jedné straně náboženský smysl, na straně druhé materiální význam pro zásobování městské populace nedostatkovými bílkovinami. Jinými slovy, byly to materiální podmínky (nedostatek domácích zvířat, výživa husté populace), jež vyvolaly extrémně krvavý typ masových lidských obětí a kanibalismus u Aztéků. Harrisova a Harnerova hypotéza o kanibalském původu lidských obětí v aztécké kultuře se přirozeně nesetkala se všeobecným přijetím a vyvolala řadu polemik a sporů.
https://nakladatelstvi.portal.cz/nakladatelstvi/aktuality/79299