https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/opici-nestovice-uz-jsou-v-rakousku-belgie-zavadi-povinnou-karantenu-40397817#source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Opičí neštovice už jsou v Rakousku, Belgie zavádí povinnou karanténu

Opičí neštovice jsou už v jedenácti zemích Evropy. V neděli bylo podezření z nákazy potvrzeno v rakouské Vídni. Belgie se stala první zemí na světě, která pro nakažené tímto infekčním onemocněním nařídila povinnou 21denní karanténu. Britové doporučují izolaci i pro kontakty, ale uklidňují, že riziko nákazy pro širší veřejnost je „extrémně malé“.

„Potvrzeno podezření na virové neštovice,” uvedl vídeňský zdravotnický úřad na Twitteru. Pacient byl na tyto viry pozitivní a vzhledem k jeho příznakům lze předpokládat, že se jedná o opičí neštovice. V neděli byl převezen do nemocnice s horečkou a kožními lézemi, napsala agentura Reuters.

První případ v Evropě byl zaznamenán 7. května ve Spojeném království, od té doby se nákaza rozšířila ještě do Belgie, Nizozemska, Švédska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálii, Španělska, Portugalska a Francie.

Kromě toho se nákaza vyskytla také ve Spojených státech, Kanadě, Izraeli a Austrálii.

Riziko je extrémně malé
Britský zdravotní úřad (UKHSA) zatím zaznamenal 20 případů opičích neštovic. Šéfka instituce doporučila lidem se mít na pozoru, ale ujistila, že riziko pro veřejnost je „extrémně malé”, Susan Hopkinsová.

Lidem, kteří přijdou do úzkého kontaktu s nakaženým, doporučují izolaci po dobu 21 dní, nechodit do práce a nestýkat se s osobami s nízkou imunitou, těhotnými ženami a dětmi do 12 let.

Zatím první zemí, která přistoupila k povinné karanténě pro nakažené opičími neštovicemi, je podle serveru Politico Belgie.

Opičí neštovice patří do stejné skupiny jako černé (pravé) neštovice a mezi jejich příznaky patří výrazná hrbolatá vyrážka, horečka, bolesti svalů a hlavy.

Opičí neštovice jsou méně smrtelné než černé neštovice, smrtnost je asi 3,6 procenta. Většinou však mají pacienti mírný průběh a po pár týdnech se vyléčí. Odborníci jsou však zaraženi neobvyklým šířením mimo Afriku, kde se normálně vyskytuje.

K přenosu z člověka na člověka dochází podle odborníků zejména prostřednictvím kapének, je nutný dlouhodobý kontakt. Jiné způsoby přenosu z člověka na člověka zahrnují přímý kontakt s tělními tekutinami či infekčními lézemi a nepřímý kontakt s materiálem lézí, např. prostřednictvím kontaminovaného oblečení nebo prádla.