@Vlad i mir povedal/-a:

K té druhé šanci. Osobně jsem se v životě popálil a myslím, že mi Bůh dal lekci, že druhé šance se zrádcům nemají dávat. První zrada bolela hodně, při druhé jsem přemýšlel o konci života. Myslím, že dávání druhých šancí je naše (Slovanská) největší slabost.
Dokonce mě Bůh na první zradu sám upozornil, už se na to nemohl dívat. Já byl "slepý". Dnes bych druhou šanci nedal nikomu.

Ja mám opačný názor, nie je to slabosť, ale sila. Ak je správne použitá, dokáže robiť divy. Môže sa totiž stať, že aj ty budeš potrebovať druhú šancu. Ja som ju pred časom dostal a pomohlo mi to. Takisto som druhú šancu dal a pomohlo to.

To závisí na délce času, který uběhl. Pokud tvá zkušenost není delší, než 20 let, nedá se tvrdit, že to bylo správné rozhodnutí. Rekapitulace přichází s věkem. Háček je v tom, že já druhou šanci nikdy nepotřeboval. S lidmi, na kterých mi záleží mám velice dobré vztahy. Od ostatních si držím odstup, i když to neznamená, že by mi byli nesympatičtí. Prostě jsem unaven z nových lidí, vztahů a tak podobně. Nejraději jsem sám.
Co by mě zajímalo je, jestli bys dal další šanci, kdyby tě ten, kterému si dal druhou šanci, zase zradil, přišel, a zase požádal o novou šanci. Já to momentálně teď zažívám a ten člověk mi přijde odporný. Jak si vůbec dovolil mi zazvonit u dveří a doufat, že dostane šanci po třetí. Protože, kdo zradil jednou, zradí i po druhé. Proto se zrádci v minulosti popravovali.
Ještě bych dodal, že Rusové takových druhých šancí dali ve své historii hodně a je jim to prd platné. Vděku ani pokání se nedočkají.