Je otázka, zda hotovost sama o sobě něco řeší, nebo je čert zakopaný někde jinde a v něčem jiném a existence nebo zákaz hotovosti je jen červený hadr.

Za jakých podmínek mám svobodu, mám-li hotovost?
Jedině za předpokladu, že mám veškerou svou hotovost ve svém držení - nikoli na bankovním účtu a pokud jsem schopen své důchody (povětšinou plat v práci / za práci) dostat opět v hotovosti a ne na bankovní účet. Kolik zaměstnavatelů dnes umožňuje vybrat si výplatu na pokladně?

Bude-li zakázáno platit v hotovosti, není co řešit.

Bude-li zakotveno v ústavě, že hotovostí lze platit, nebo že ji nelze zrušit, vytrhne mně to?

Můj peněžní bankovní učet mi může být obstaven ze stejného důvodu, z jakého by mi zarazili účet s ,,kredity'', jimiž by se platilo na místo hotovosti v případě, že by byla hotovost zrušena.

Řekl bych, že jde o to, jak bude omezeno to, za co bude / nebude možné účet omezit.

A nebo - platit v hotovosti zůstane možné a bude to dáno i ústavou, avšak při platbě v hotovosti, bude tato nejdříve převedena na kredity - a až pak bude provedena platba...Nikde není psáno, že hotovost vůči kreditu nemůže mít určitý kurz odvíjející se od toho, jak je člověk konformní pro příslušné řízení.

Existence nebo zákaz hotovosti je jen symptom, soustředěním se na něj nevyřeším původce. Teoreticky myšlenka řízení konformity občanů skrze například kurzu hotovosti ke kreditu nemusí být proti srsti ani národním státům... ve výsledku jde spíš o to, kdo a na základě jaké koncepce bude danou myšlenku nakonec realizovat.