U Podoljaka je snad maičký problém, že hovoří strašně rychle. Zajímavé, když poskytuje rozhovor a odpovídá na otázky, tak mluví pomaleji. Jako by chtěl do každé svodky toho nacpat co nejvíce v co nejkratším čase.
Takže není od věci pustit si k tomu titulky. Než si jeden na jeho mluvu zvykne.

To Onufrijenko je přece jen rozvážnější a pomalejší.
Nicméně, díky jim oběma člověk alespoň může sledovat skoro naživo, co se tam ve skutečnosti děje.
A děje se toho hodně a ještě se dít bude.

Jsem rád, že jsou. A děkuji jim.