Začala bych tímto obrázkem:

Nápis je ve smyslu "Macho nezastavíš" a čůránky, tekoucí ze "spojenců" (tedy krom Bidena - ten má plínu), se stékají do slova NATO.
Obrázek se mi zdá velmi výstižný, protože vystihuje "rozpoložení" států NATO - tedy obzvláště těch evropských. Putin nežertuje, s Putinem si už nelze zahrávat a vodit ho za nos. trpělivost došla.
Média se sice snaží vzbudit dojem, že Rusko je na lopatkách, Putin na smrtelné posteli a mobilizovaní utíkají do světa - ale to je jen jejich obrázek - není to ruská realita. Představme si, co by se dělo u nás a kdo by nejhlasitěji řval a čí synové by utíkali do světa. Rozeberte si to a máte jasno i v tom, co se děje v Rusku. Ta samozvaná "elita" není obyvatelstvo, její názor je jen zlomek toho, co si myslí občané a co se ve státě skutečně děje.
Samozřejmě , že Putinovy kroky mají své kritiky. V největší míře jde ale o lidi, kteří v životě řídili tak maximálně auto a snaží se kecat do všeho, tj. i do vojenské taktiky.
Např. kritika, proč Rusko tehdy zjara odešlo od Kyjeva a dalo banderovcům nadechnout se - i to má své pozadí (neznala jsem ho). V té době totiž probíhala tajná jednání "západu" s Ruskem. Spíše vyjednávání o tom, že přeci kvůli "národní hrdosti a budoucnosti UA" není možné vstoupit do Kyjeva. Putin tedy souhlasil - ale za podmínky, že se NATO stáhne do pozic z r. 1997 a že UA v žádném případě do NATO nevstoupí. No a pak měly nadále probíhat rozhovory, týkající se situace na Donbase a útlaku ruskojazyčného obyvatelstva. Putin splnil svou část dohody - "západ" ne.
Krok odstoupení od Kyjeva vyčítají gaučoví generálové Putinovi dodnes - přitom nic nevědí o dohodě a o podvodu "západu".
Co se děje nyní - to už je jinší "level". Rusofil tu uváděl, co může mobilizace pomoci vyřešit - a já přidám ještě další z tohoto rozboru:

Mimo to, o čem jsme tu již mluvili, přinese mobilizace také kádry. Jak je to možné? Tvrdým setkáním s realitou. Změní se ovzduší ve společnosti, změní se žebříček hodnot, Každopádně u těch, kteří si projdou Donbasem. Tací se vrátí zcela jiní. Ukovaní a pevní. Tací již neumějí planě a akademicky žvanit.
A přínos Donbasu? Právě v tomto. Lidé, kteří každý den hledí smrti do tváře, mají hodnoty zcela jinak uspořádané, než gaučový generál.

Jinak - o rozpadu UA se mluví už jako o nevyhnutelné "věci". Před pár dny rumunský vysloužilý ministr sdělil na besedě, že UA své vlastní území nemá a nikdy neměla a je čas vrátit, co si přivlastnila. Že se rozkládá na území patřícím Rusku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku (Bezarábie).