@jardob povedal/-a:
No, áno. Ak považuješ štvrtú dimenziu za čas... Ale asi chápeš, čo som mal na mysli.

Ne čas. Čtvrtá dimenze je prostor v čase. To je to co bylo, je i bude. Jistěže chápu jak to myslíš. Naše 3D smysly vnímají jen přítomnost. Minulost je již jen v paměti a budoucnost je zatím jen představa s nějakým potenciálem pravděpodobnosti. Nemůžeme v 3D těle být fyzicky přítomni v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. V průběhu času. To by se vše muselo smrsknout do přítomnosti. A to fyzicky (materie) nelze. To bychom byli v singularitě. Černé díře. Vše v nulovém bodu. Bez času.
A přesto je nám právě toto známo že. Tam "Nahoře". Protože "Tam" není čas. "Tam" je vše jen potenciál nekonečna možností. A já, nebo Ty, jako pozorovatel propojený se svým fyzickým bytím. Proto nám i "Tam" připadá, že když můžeme pozorovat, že "Tam" plyne čas. Dokonce co chceme, hned je a proto nám připadá, že i "Tam" plyne čas. Že se něco stalo. Protože si ve svém "já jsem" myslíme, že jsme to udělali sami. Ale ono nám jen bylo hned ukázáno co jsme chtěli. My "Tam" nemůžeme něco dělat protože tam nejsme. Jen naše vlnová část - informace (vědomí?, duch?) tam je. Částicová část - materie (fyzické tělo) zůstává zde ve 3D. Nic "Tam" neovlivňujeme. Jen pozorovat a přát si můžeme. Jakmile se ozve ego a zachce se nám "Tam" něco vymýšlet či dělat, tak je "To" pryč a jsme vcukuletu zpět v těle. Ale sem tam si můžeme leccos pamatovat.