@Počtář
1) k zamlženým otcům:
Myslím si, že je pravděpodobná možnost o zakrytí rodové linie a ještě k tomu přidám svou domněnku, že tyto rodinné "věci" se vytahují na světlo také většinou až po smrti osobnosti. Důvodem může být snaha osobnost "odrovnat" či jak to nazvat - prostě ukázat na to, že jde o "bastarda", který má jen matku jistou a o otci kolují zvěsti. Tím se jakoby dopředu diskredituje i matka (= má dítě bůhví s kým) a potažmo rodina, rod. Pokud se podaří toto "hodnocení předem" zasunout do hlav lidí, pak i činy osobnosti jsou přijímány jako "činy toho bastarda".
Beru v potaz to, že názor na nemanželské dítě se změnil celkem nedávno - tak cca 30 let zpátky. A někde názor "bastard" stále přetrvává...

2) k posuzování osobností
Každý dobrý badatel (úmyslně nepíšu historik) by měl u posuzování již zemřelých osobností dbát na to, aby čtenáři nabídl jak černé, tak bílé stránky. Jen těžko zkoumat motivy někoho, kdo je již např. sto let mrtvý. Protože jsem jako pozorovatel minula jak osobnost, tak jsem ani "nečuchla" k době, ve které osobnost žila a musela se rozhodovat.
Když budu osobní, tak mně tato přelomová doba přivedla naopak k většímu pochopení bývalých osobností. To, co se děje nyní, mi dokázalo vysvětlit, proč v minulosti ta a ta osobnost udělala krok, který jsem ještě před pár lety měla za "kontroverzní". Dneska ho chápu.

PS: Mám v plánu pod toto téma napsat další, co mi leží již nějakou dobu v hlavě. Sice si nejsem jistá, zda jde o imitačně provokační děje - jen si to myslím a proto to dám sem.