@Počtář povedal/-a:

@popolvar povedal/-a:
...Kto sa ako prvý trhol zo Svätoplukovej Veľkej Maravy a začal radšej biť bandu s Nemcami? Kto ako prvý vpadol na územie terajšieho Slovenska po smrti Svätopluka I. a na desaťročia okupoval veľkú časť Slovenska?

Že by tzv. Pře-myslovské elity?
Všichni si myslí, že “Přemyslovci” jsou (jeden) rod. Proč ale toto slovo nefiguruje ve jménech příslušníků tohoto “rodu”?
Já počítám s tím, že nejde o jméno rodu. Ale o přízvisko.
https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/přízvisko
Tedy něco jako slovo “pobožný” v pojmenování “Boleslav II. Pobožný”.
Proč je zde Jan Lucemburský, ale není zde Karel IV. Přemyslovský? Atd. atp.
Pokud chce někdo poukázat na 2 výjimky ve formě “Přemysla Otakara I.” a “Přemysla Otakara II.”, tak toho musím zklamat. Je to jen další argument ve prospěch mého výpočtu. Jmenovali se totiž “Otakar I. Přemysl” a “Otakar II. Přemysl”. Byli to Otakarové.

Pokud se týká tzv. “Přemysla Oráče”. To je zajímavý chapík. Je sice oficiálně považován za “mýtického”, ale tak nějak přesto reálně existujícího. Pak následují další “mýtická” a “Přemyslovská” knížata: Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. (7 kusů)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Přemyslovci
U těchto mýtických sedmi se tak nějak předpokládá, že reálně neexistovali. První hmatatelně doložený “Přemyslovec” je až “Hostivítův syn” Bořivoj I.
Počítám s tím, že celý tento “přemyslovský rod” před Bořivojem I. je smyšlený vláček, jehož cílem je zakrýt pravý rodový původ Bořivoje I. Tj. jeho Velkomravský rodový původ. Pravděpodobně z Mojmírovců a z jim následných Vršovců.
Obrovskou roli v tomto spletenci navíc hrají tzv. levoboční potomci. A to nejen běžně připouštění levoboční potomci kňížat/králů, ale i oficiálně zamlčovaní levoboční potomci kněžen/královen. Cílem bylo zachování pokrevní linie za každou cenu, nevyhýbali se ani incestním svazkům, a to i ti, o kterých to tvrdit je dodnes (oficiálně) naprosto nemyslitelné.

A třešinka nakonec. Copak je to “Ackermann Gemainde”?
https://www.ackermann-gemeinde.cz/

Korekcím se nebráním.

O rodech, které se usazovaly v našich končinách se píše ve Velesově knize. Myslím, že sem tam četl i o Přemyslu oráči, praotci Čechu atd. Už si to nepamatuji přesně, ale při čtení se mi tvořili obrazy západních Slovanů.
Jinak dám sem výtah z článku, který jsem použil jinde, v souvislosti s Germány. Jen pro zajímavost.

Jsem si vědom, že je to velice složité, ale tady je vidět, jak se vypuštěním a rušením písmen mění názvy a tím i dějiny.

Odkud se vzalo slovo "Ukrajina". Slovo Ukrajina, znamená "řeka" a je zkrácením slova "Анкерыманна", dále "Ангерманна". Původně byla ve slově Анкерыманна souhláska ne "н" ale ižica, a spojení písmen a + ižica se ve staré Ruštině četlo jako "u".
Všechna Ruská slova, která začínají na "U" mají stejný původ ve spojení a+ižica. Tj. утюг, утка, уголь, угол, ум, учение, углич. угорцы, угры atd. Takže Анкерыманна se čte Укерыманна, Dalším pravidlem pro zkracování slov se slabiky ман a мен, četli, jako "j".
Samotná slabika "Ан" je zkratkou původního "Вен", odtud "Венгрия" neboli "Угорцы".
V konečném důsledku se původní čte, Анкерыманна jako Укерыина.
Dalšími starými gramatickými pravidly se dostaneme k názvu Kyjeva. Název Kyjev nevznikl z kyje, jak se nám to páni mudrci snaží podstrčit, ale právě z "Укерыина" - Украина.
Vrátíme se ke slovu Анкерыманна. Tam se také poslední n čte jako písmeno н, ižica nebo в.
A písmeno "ы" se může číst jako "ер", nebo jej nečíst vůbec. Takže slovo Анкерыманна se bude číst, jako Укьыива a to je počáteční vid slova Kyjev.
Takže slova Ukrajina a Kyjev jsou slova stejného původu.
Samotné slovo "Анкерыманна" znamená "укрепление", "крепость", obranná pevnost. Stejný původ mají též slova Кремль, Крым, Закрома. Odtud také slovo Акерман - Bílá pevnost. Toto město se nachází na Ukrajině a jeho dnešní název je Belgoŕod Dněstrovskij. V turečtině se dodnes toto město jmenuje Akerman.
Takže pravý břeh dnešní řeky Dněpr se jmenoval Анкерыманна (Ukrajina) a levý břeh se jmenoval "Анкерманланд", Ангерманланд, Ингерманланд, všechny názvy řeky Ukrajina na levém břehu mají vztah ke slovu Germania. Tak se jmenuje i území, severně od řeky Volgy, tedy Ангерманланд, Ингерманланд.
A teď k cizozemcům a jejich názvům Dněpru. Tací mužové jako Herodotés, Ptolemaios a další zachytili jméno Dněpru - Ukrajiny ve tvarech Данаприс, Данапрас, Борисфенес, Борисфен, Воурустана atd.
No všechny tyto názvy se skládají ze dvou slov, které jsou různě zapsány. Písmena "ст" jsou písmenem "feta", která se může číst jako J nebo dž, tudíž Умбоухриджена. Po gramatickém zjednodušení tohoto slova vzniknou slova "Быр Стъына" "Быр Джъына". "Пыр Дзина". Odtud Борисфен neboli Днепр. Jestli pojmenování "Быр Джъына" gramaticky zjednodušit, dostaneme "Украина"(Умбоухриджена). Od slova Умбоухр vznikl také název řeky Pachra, (Пахра), Pechorka, a další.
Toto se váže dál k Arabskému jazyku, odtud název pro řeku v Arabštině Nachr.
Je to vše ve velké zkratce.

Byl bych rád, kdybyste si přečetli také Velesovu knihu. Dozvíte se tam hodně zajímavého. Popravdě tato kniha je jakýmsi genealogickým stromem Slovanských kmenů.