@Daf

V přírodě existují druhy které se mezi sebou křížit nemohou, ale existují třetí druh, se kterým se mohou oba křížit a mít potomky. Schopnost mít potomky se ztrácí jakmile se varianty geneticky vzdálí přes určitou hranici. Je třeba zdokumentován kuriózní případ nějakých ještěrek kolem velkého jezera, kde se vyskytují různé druhy té samé ještěrky, přičemž takovým způsobem, že vždy vedle sebe žijí druhy co se liší jen mírně, ale platí to jen jedním směrem. Nakonec se dojde ke zlomu, kdy se první a poslední ještěrka v pomyslné okružní jízdě okolo jezera liší úplně nejvíc. Interpretace je následující. Ještěrka se dostala k jezeru a v jednom směru byla nějaká překážka, kam se nešlo šířit. Takže se šířila jen jedním směrem a než se rozšířila okolo celého jezera, protože bylo velké, tak to trvalo pár set let. Průběžně se ještěrka měnila, protože každý druh se mění podle prostředí a prostředí není nikde úplně stejné. Až došlo okolo celého jezera k sobě, tak už se lišila nejvíc, od té první. Ale jinak se každé dva druhy liší jen mírně.

Určení původních druhů není triviální, navíc ten druh už nemusí vůbec existovat a existují jen varianty. Nicméně, je libovolný člověk na první pohled schopen určit, jestli je něco kočkovitá šelma nebo není? Bez problémů - všechny kočkovité šelmy mají něco společného, co člověk pozná na první pohled.

Existuje společný předek lva a geparda? Existuje společný předek lva a vlka? To jsou dvě principiálně odlišné otázky. Zná někdo nějaký jiný způsob, jak se může na světě objevit kočkovitá šelma, než že se narodila kočkovité šelmě? (řečnická otázka, ale zkuste si odpovědět sami sobě...)

Co je nutnou podmínkou pro to, aby se objevilo oplodněné ptačí vejce? Kohout a slepice, a ona nutná činnost zahrnující směšné pohyby ... nebo někdo ví o jiném způsobu? A to je i odpověď na tu známou filozofickou otázku...